Renata Herber (autorka knihy Babiččina lékárna a knihy Babiččiny bylinky)

Studená koupel nohou

Je to velice jednoduchá aplikace. Stojíme ve studené vodě sahající k lýtkům nebo kolenům. Doba trvání studené koupele se řídí tělesným stavem jednotlivce, proto nelze stanovit přesné pravidlo, obyčejně stačí dvě až tři minuty. Kdo si koupe nohy, může to sám posoudit. Když dáme nohy do studené vody, vznikne do nich ostře chlad. Po chvíli chlad ustane a nohy jsou tak teplé, že koupel již nepřipadá studená, je velice příjemná. Netrvá to však dlouho a nohy začnou znovu pociťovat chlad a stupňuje se jako na počátku. I tento chlad ustane a nastává opět příjemné teplo, není však tak silné jako po prvním chladu. Tak nastupuje jedna reakce za druhou. Kdy koupel ukončit? Jakmile ustane chlad v nohou a máme pocit, že jsou nohy teplé, jakoby voda nebyla příliš studená, ukončíme lázeň, tudíž při první reakci, když po chladu nastoupilo teplo.

Účinek studené koupele nohou

Studené koupele nohou slouží k odvedení krve od hlavy a plic. Tyto koupele bývají většinou ve spojení s jiným užíváním vody, hlavně v případech, kde nemocný nesnáší z různých příčin celkové nebo poloviční koupele.

Studená koupel nohou působí zpočátku chladem na nohy, které se postupně oteplují. Oteplení nohou je způsobeno přítokem krve do nohou. Tato jediná výhoda má velkou cenu – upravuje krevní oběh. Nohy se postupně oteplují a zůstávají teplé, což prospívá celému tělu, nejvíce hlavě, plicím a břichu, kde proudí mnoho krve. Nemoci vznikají často v břiše a podbřišku. Studená koupel nohou tím, že odvádí krev dolů, posiluje břišní orgány včetně pohlavních a nohy. Doporučuje se při zácpě a nahromadění krve v podbřišku. U žen při neplodnosti prokrvuje dělohu a pomáhá utvářet její sliznici, upravuje menstruaci. U mužů zlepšuje potenci. Doporučuje se i lidem, kteří ochraptěli nebo ztratili hlas. Studená koupel nohou posiluje a otužuje celé tělo. U zdravých lidí osvěží, zbaví únavy a posílí celý organismus. Zejména v létě, když nemůžeme usnout po namáhavé denní práci, odstraňuje únavu a přináší klidný spánek.

Hlavně však tato koupel upravuje krevní oběh. Lidé, kteří mají stále studené nohy, můžou později trpět migrénami a dalšími zdravotními problémy. Úpravou krevního oběhu se zbaví pocitu studených nohou a tím omezí další potíže. Zdraví je skryto v teplých nohou!!!

Teplá koupel nohou 

Doporučují se teplé koupele nohou s přísadami, a tak je můžeme užívat různým způsobem. Dodržujeme teplotu vody a dobu trvání koupele. Teplé koupele se nedoporučují lidem, kterým se potí nohy.

Koupel se solí a dřevěným popelem  

Do vody 35 ^oC teplé, kterou si připravíme v kyblíku, přidáme hrst soli a dvě hrsti dřevěného popela, promícháme. Pokud nemáme dřevěný popel, nevadí, použijeme jenom sůl. Voda má dosahovat po lýtka; nohy koupáme asi 12–15 minut.

Účel koupele je stahovat krev dolů k nohám. Po této teplé lázni s přídavkem soli a popela nebereme nikdy koupele studené! Jedině tak dosáhneme lepšího krevního oběhu. Doporučuje se lidem, kterým bývá stále zima a jsou fyzicky slabí a neotužení.

Koupel nohou z nálevu ze sena

Tato koupel je velice léčivá. Tři až pět hrstí sena (nejlépe z květnaté louky) přelijeme třemi až pěti litry vařící vody, nádobu přikryjeme a necháme nálev ochladit až na 35 ^oC. Seno může při koupeli zůstat ve vodě. Doba trvání koupele je 14 minut. Pak nohy na půl minuty ponoříme do studené vody.

Koupel ze sena má uvolňující, drenážní a posilující účinky, zejména na nohy postižené otevřenými ranami, pohmožděninami všeho druhu (ať vzniknou nárazem, úderem, pádem, nebo krvácejí a jsou podlité krví), s vředy, chrupavčitými ložisky na prstech a patách, hnisáním mezi prsty a nehtů, poraněním úzkou obuví, plísní na ploskách, prstech a nehtech a při dně.

Renata Herber, bylinná léčitelka

Křemík působí jako prevence proti cévním onemocněním i vylepši zhoršující se zdravotní stav u této nemoci.

Dále naše žíly, a cévy obklopují vazivové tkáně a ty potřebují posilující, zpevňující živiny jako vitamín C, rutin a zinek. Nejdůležitější živiny pro choulostivé cévy a žíly najdeme v čerstvém ovoci a zelenině: v borůvce, černé jeřabině, ostružině, angreštu, všech bobulovinách, švestkách, hroznovém víně (nejlépe modré) višních, rybízu, zelené a červené paprice, červené řepě a v červeném zelí.

Angreštový kompot:

Z mírně nedozrálých plodů odstraníme stopky a opereme je ve studené vodě. Na 1 kg plodů angreštu dáme 1-1,2 kg cukru. Připravíme cukernatý roztok a ke každému kg cukru se přidá 1,5 sklenice vody. Do horkého roztoku se vkládají plody angreštu a vaří se až je angrešt měkký.

Nápoj z ostružin a bílého (červeného rybízu):

0,5 kg očištěných ostružin a stejné množství bílého (nebo červeného) rybízu se opere a nechá okapat. Potom se ostružiny i rybíz protlačí sítem a přidá se přitom 100g cukru. Protlačená hmota se ředí sodovkou nebo minerálkou. Před podáním na stůl můžete do každé sklenice přidat kostku ledu.

Nápoj z angreštu, malin a medu:

Opere se 300 g čerstvých malin a angreštu, nechají se okapat a protlačí sítem z nerezové oceli. 3 polévkové lžíce medu se rozpustí v 0,5 l vody, roztok se promíchá s protlačeným ovocem, vše se procedí přes gázu a nalévá se do sklenic. Šťávu můžete ředit vodou.

Kompot z jeřábu černoplodého:

Plody se přeberou, operou, nechají se na sítu okapat a potom se nasypou do horkých vysterilizovaných sklenic, zalijí se horkým 90 C 35% až 40% roztokem cukru a sterilují se otevřené sklenice při mírném ohni – 20 minut, litrové sklenice – 25 minut. Pak se ihned uzavírají víčkem a staví se dnem vzhůru (do vychladnutí). K jeřábům můžeme přidat: jablka, šípky, hrušky nebo slívy.

Sušení plodů: jeřábu, šípku, borůvek, ostružin a  malin.

Sušené plody si také zanechávají své výživné látky a dobře nám mohou obohatit jídelníček v zimním období.

Suší se při teplotě nejvýše 50 C v troubě nebo sušičce. Plody se nasypou v tenké vrstvě na pánve, plechy, síta nebo do dřevěných korýtek s děrovaným dnem. Během sušení se musí zajistit přístup čerstvého suchého vzduchu a odvádění vlhkého. Kdo má sušičku, stačí jenom nakrájené ovoce vyložit na sušičkové pláty a zapnout. Sušené ovoce dáváme dětem místo bonbónů, přidáváme do kaší, müsli, jogurtu, tvarohu atd.

Renata Herber, bylinná léčitelka

Základní desatero očistných dnů.

1. Stravujeme se v řádu! Pravidelnost vašemu tělu velice prospěje. Stavujeme se v pravidelnou hodinu snídaně, oběd, večeře a svačiny.
2. Snížíme porce jídla. Velikost porce jídla je jako naše zavřená pěst.
3. Poslední jídlo je v 18 hodin večer. (Pokud budeme mít později hlad, můžeme si vzít mrkev, jablíčko nebo pár kousků sušeného ovoce.)
4. První týden své očisty do jídelníčku nezařazujeme příliš mnoho masa a masových výrobků. Tělo živočišné bílkoviny zatěžuje a překyseluje.
5. Do jídelníčku nezařazujeme sladkosti! Cukr můžeme nahradit javorovým sirupem a sušeným ovocem, což je zdravé a výživné pro tělo.
6. Snížíme porce pečiva, které je kynuté a naše tělo po něm také kyne.
7. Dodržujeme biorytmus roku. Nezapomeňme, že je rozdíl letní a zimní zelenina a ovoce. Zimní zelenina – zelí, kysané zelí, kapusta, růžičková kapusta, mrkev, petržel, celer, pórek, řepy, ředkve, křen. Zimní ovoce – jablka, hrušky.
8. K očistné kůře si zařadíme čaj na látkovou výměnu, aby tělo lépe vylučovalo škodlivé látky. Bylinný čaj pijeme 3x denně. Čaj koupíme v obchodě s bylinkami.
9. Velice důležitá je příprava jídla a jídelníčku na očistné dny. Pokud přijdeme z práce vyhladovělý a nemáme nic připravené na jídla, jsme schopni sníst cokoliv a hned očistu porušit.
10.  Vyhýbáme se sladkým nápojům. K pití nám postačí holá voda z kohoutku, čaj na látkovou výměnu, šípkový čaj. Jakákoliv alkohol vynecháme.

Jestliže se budeme tohoto desatera držet tři až šest týdnů, nejenže si tělo úžasně vyčistíme, ale snížíme i nadváhu!!

Návod na jídelníček:

Snídaně: obilninové kaše, celozrnné pečivo s máslem, tvarohem, pórkem, sýrem

Svačina: jablko, hruška, mrkev

Oběd: zeleninové rizoto, těstoviny s dušenou zeleninou, fazole v tomatě, kroupy s kysaným zelím

Svačina:grahamové tyčinky, sušené ovoce, oříšky nebo zelenina

Večeře: celerový salát s toustem, čočkový salát, zapékané brambory se zeleninou.

Renata Herber, bylinná léčitelka

Sbíraná část: Kořen, někdy i květy a listy

Výskyt: Čekanka roste téměř u každé cesty. Je hojná na lukách, mezích, od nížiny do podhůří.

Doba sklizně: Kořen se sbírá na podzim v září až říjenu po dešti, stojí-li Měsíc v Býku, Panně, Kozorohu ve večerních hodinách, nebo brzo ráno. Suší se do teploty 45^oC.

Účinné látky: Čekanka obsahuje hlavně hořčinu intybin, inulin, slizy, třísloviny, minerální látky atd. Nejsilnější tyto látky jsou v kořenu. Ten se však špatně vykopává, mohou se použít i mladé výhonky lístků nebo květní hlavičky.

Lidové použití: Čekanka výrazně podporuje látkovou výměnu, používá se při jaterních onemocněních, žloutence, při žlučníkových kaméncích, zánětu močových cest, ledvinových kaméncích a zácpě.

Odstraňuje zahlenění žaludku a čistí slezinu. Při bolestivých zánětech v těle nebo při bolesti žaludku přikládáme obklady z čekanky – nať zabalenou do šátku na postižené místo. Po první světové válce se pražila z čekankových kořenů – náhražka kávy – cikorka, která se užívá dodnes. Je vhodná pro lidi s citlivým žaludkem nebo s žaludečními vředy. Vně se používá šťáva z kořene, která se vtírá do pokožky hlavy na podporu růstu vlasů a proti lupům.

Recept: 10g čekankového sušeného kořene dáte do 2,5dcl studené vody. Zahřejete a scedíte. Pijete před každým jídlem po dobu 3 týdnů. Odvar podporuje žaludeční činnost, žlučník, je výborný proti zápachu z úst, nebo na tvorbu mateřského mléka.

Renata Herber (autorka knihy Babiččina lékárna a knihy Babiččiny bylinky)